Říkej si co chceš, ale ona je úžasná. :')
(Lindsey Stirling - Spontaneous Me)

Výprava za starým známým

24. october 2012 at 19:11 | Ansa
Takže další povídka...tentokrát opravdu pouze z donucení, a to ze sázky s milou Eamë, a proto je tato povídka nejen věnovaná jí, ale je také o ní. Tak si jí užij, i přes její mizernou kvalitu. (Ano, opravdu vím, že nějaké věty jsou krolomné, že příběh je o ničem, a že to v celku má mizernou kvalitu, to mi připomínat nemusíš. :'D)




Eamë se opřela o sloup a rozhlédla se. Právě teď stála v Kirkwallu, přímořském městě v Orlais. Lidé, které potkala ve Fereldenu, měli pravdu, v Orlais je to holt lepší. Tady má hezký dům a všechno, co jí ve Fereldenu bavilo, má i zde. Sice se po třech letech nestala hrdinkou Kirkwallu, ale přiznejme si to, ten příběh s Hawkem byl moc naivní. Ale už dlouho nedostala úkol, kde by si zabojovala, a jí to začínalo chybět. Trochu. Malinko.
"Jé, ahoj Eamë." Dívka před sebou uslyšela povědomý hlas a musela se usmát. Byla to Isabella. "To je taková náhoda." Oplatila jí Isabella úsměv. "Jistěže že je to náhoda." Odpověděla jí Eamë. "Když sem chodím každý den." Isabell se rozhodla zahrát udivený pohled. "Oh, vážně? O tom jsem nevěděla!" Zasmála se. "Jasně." Odpověděla jí Eamë a zavrtěla hlavou. "Copak, nudíš se?" Uculila se pirátka a jemně odstrčila Eamë, aby se mohla opřít o sloup. "Trochu, už dlouho jsem si nezabojovala, začíná mi to chybět." Pokrčila zrzka rameny. Isabell se ohlédla. "Viděla jsem tam nějakou vývěsku s tím, že se potřebují zbavit nějakých banditů, nebo něčeho podobného." Odpověděla a mávla kamsi neurčito. "Můžeš se jít podívat." Eamë o tom ani nepopřemýšlela a vydala se k místu, kde jsou většinou vyvěšené úkoly, stejně neměla nic na práci. Ještě za sebou uslyšela Isabell.
"Počkej přeci na mě!"
***
Opravdu tam ten papírek s úkolem byl. Dívka ho rychle přejela pohledem, nic neobvyklého krom toho, kde tak přibližně by bandité měli být a jaká bude odměna být nemělo. Mezitím jí stihla dohnat Isabella.
"Příště by si na mě mohla počkat, ano?"
"Ne."
Isabell jen povytáhla obočí a dívala se na odcházející dívku. Nejspíš se jde připravit, většinou si s sebou do města větší zbraně než je dýka nebere. Což tak dělá i Isabell. Takže se potkají na místě určení. Ještě že si to přečetla dřív, než šla za Eamë.
***
"Ahoj."
"U Stvořitele, Isabell!" Zavrčela Eamë. Už chvíli čekala na kraji tábora banditů až některý půjde na karavanu, co projede na cestě. Jenom pirátka neměla lepší nápad, než jí "přepadnout" zezadu.
"Promiň, překvapila jsem tě?" Zeptala se Isabell a nevinně se usmála.
"Ne vůbec, jen malý šok, nic víc." Zavrtěla Eamë hlavou.
Isabell se najednou předklonila. "Počkat, já ho znám." "Odkud?" Z Fereldenu..." "Tos mi toho řekla." "Copak ty ho nepoznáváš?"
Eamë začala hledat mezi bandity někoho povědomého. Ale ano....jeden elf jí někoho připomínal. Vzdáleně. Jako kdyby ho odněkud znala, ale nedokázala si uvědomit, odkud.
"Zevran." Vybavila si pirátka jeho jméno. To jméno začínalo něco říkat i zrzce.
"Chceš říct ten Zevran, co zaútočil na Šedé strážce a chtěl je zabít?" Zeptala se dívka Isabell. "Copak si všichni vybaví jenom tuhle jeho příhodu?" Zasmála se pirátka. "Ale vypadá to tak. A taky to vypadá, že ho to povolání bandity a zabijáka prostě baví." Zavrtěla hlavou.
"Takže je přepadneme nebo jak?" Eamë začala být netrpělivá, že je to Zevran, je hezké, ale ona si chtěla zabojovat. Proto sem také přišla.
"Ne, necháme se přepadnout." Odpověděla jí Isabell a ohlédla se, jestli najednou nepřijíždí nějaká karavana.
"Takže proti Zevranovi půjdeme jeho stylem?" Povytáhla Eamë obočím.
"Přesně tak."
***
Karavana se blížila k táboru banditů.
"Takže tady někde byl ten tábor?" Zeptal se obchodník.
"Ano." Odpověděla Isabell. Eamë jí jen sledovala, chtěla je prostě jen napadnout, ale tak co, aspoň se svezla. "Prostě dělejte, jako kdybychom tu nebyly." Ozvala se. "My si potom poradíme." "A včas." Doplnila jí pirátka.
"Stát." Obchodník se ohlédl, ty dívky opravdu měly pravdu. Vystoupil z karavany. "Asi už víš, co bude. Jako vždy, zboží nebo život."
"Ten hlas opravdu patří Zevranovi." Šeptla dívce Isabella.
"Hm, vybíráme si život." Vyšla z karavany Eamë. "Ale váš." Dořekla Isabella a vyšla z karavany za zrzkou.
Obě se musely usmát, byly tak sehrané.
"Isabello."
"Opět si zabojujeme."
Eamë odfrkla neposlušný pramen vlasů, já jsem tu taky, pomyslela si. "My si už poradíme." Sykla na obchodníka. "Vy jeďte přímo do města."
Poté následoval boj. Ač Zevranova parta byla v přesile, Isabella byla zkušená a přeprala už nespočet chlapů, takže to pro ní nedělalo žádný problém a protože se u ní Eamë částečně učila , byla na tom obdobně jako pirátka. A neboť v Zevranové partě byl zkušený pouze Zevran, zbytek si můžete domyslet.

"Haha, opět jsi mě porazila."
"Divíš se?"
Eamë jejich rozhovor neposlouchala, mířila opět do města, neměla důvod se u nich zdržovat. Isabella si povzdychla, už je to tu zase.
"Eamë"!
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Archy Archy | Web | 24. october 2012 at 19:18 | React

Jéééé! Převelice děkuji a musím říct, příběh už tam je, jen se mi to zdálo krátké :D Ale líbilo se mi to a moc ti děkuji :3

2 xsds xsds | 24. october 2012 at 21:31 | React

http://www.bux.cz/knihy/137983-den-kdy-mel-zemrit-klaus.html

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement